Vektor CR-21: Povedený bullpup ve slepé uličce

V sci-fi filmu District 9 se objevuje zajímavá útočná puška se zásobníkem za spouští v bílo–černé kamufláži. Jedná se o výmysl tvůrců filmu (a)nebo o skutečnou zbraň? Strůjci vyzdvihli polozapomenutou útočnou pušku. Vojáci MNU ve snímku střílejí z rekvizit beroucích inspiraci v jihoafrických Vektor CR-21.

Jihoafrická republika nedisponuje početnou, papírově silnou armádou, jakou má například Egypt, ale její síly vykazují oproti zemi delty Nilu vysokou akceschopnost. Může nasadit bez mobilizace kolem 40 000 mužů, aktivní zálohy činí asi 12 000 mužů. Z ručních palných zbraní jsou známé standardní útočné pušky řady „R“ od Vektoru, v nedávné době je měly doplnit moderně působící CR-21 s koncepcí bullpup. Útočné pušky CR-21 jsou mladé, vznikly a i technologicky odpovídají devadesátým létům.

                                     kresba jihoafrické bullpup útočné pušky Vektor CR-21

                                               (autor: Ladislav Kulhánek / CC BY-SA)

Slavná sovětská útočná puška AK-47 se stala vzorem mnoha konstruktérů. Ve Finsku na jejich základech založili Valmet M76, v Indii dokonce celou sérii zbraní INSAS a například Galil jsou izraelské modely. V JAR oklikou z Kalašnikovů vykrystalizovaly standardní útočné pušky R4, R5 a R6, restrukturalizacemi vznikl bullpup s označením Vektor CR-21. I s tímto koncepčním uspořádáním, kdy zásobník je za spouští, udržel Vektor slušnou úsťovou rychlost vystřeleného projektilu - v porovnání s dlouhými útočnými puškami. Počáteční rychlost projektilu (náboj SS109) je v porovnání s M16 o něco vyšší a v podstatě odpovídá R4.

Povedená útočná puška s nejistou budoucností

Vektor CR-21 náleží do jedné řady s Tavor TAR, Steyr AUG, STK SAR-21, L85 a je jejich tvrdým konkurentem. Přesto se neprosazuje ani na domácí půdě, přitom obranné síly zadaly zakázku již před 25 lety. Tamní armáda operuje s několika málo kusy, podle oficiální verze zabránily odběru většího množství finance. Přitom se jednalo o zamýšlenou náhradu za již obstarožní R4, a podnět k vývoji byl podán již počátkem let devadesátých. Malé množství útočných pušek je odebíráno nadšenci z celého světa. Na území Spojených států se prý nachází pouze dva funkční kusy. Vzniklo i několik reprezentačních exemplářů, a byly sepsány nezávislé kladné recenze. Zbraň je potencionálním zájemcům prezentovaná jako lehká, spolehlivá, kompaktní a přesná, přesto v globálním měřítku nemůže najít masové odběratele. Potencionální zákazník se přeci jen objevil, útočné pušky si náležitě prozkoumali experti Říše středu. Lze ale očekávat spíše čínské klony CR-21, než objednávku většího charakteru. Mimochodem čínská armáda již od poloviny devadesátých let operuje s bullpup Typ 95 (QBZ-95). Konkurenceschopný jihoafrický projekt tedy s ohledem na očekávání narazil. V tamním prostřední pravděpodobně zaplní mezeru novější a rovněž moderní standardní útočná puška Truvelo Raptor a asi neumožní bullpupu CR-21 restart.

                                                                     Vektor CR-21

                                                        (foto: guns wikia / CC BY-SA)

Útočná puška CR-21 (Compact Rifle-21), tedy kompaktní útočná puška pro 21. století, byla vyvinuta společností Vektor (divize firmy Denel). Zbraně přímo navazují na osvědčené, ale již zastaralé útočné pušky R4 a Galil. Napojení na tyto produkty se může považovat za přehnané, zbraně jakoby neměly spolu nic společného. Opak je ale pravdou, zjevná rozdílnost je dána koncepcí bullpup CR-21. Zbraně pracují na stejném základě, futuristické plasty skrývají vnitřní mechanismus R4. Tým koncipoval osvědčené součásti do moderně působícího bullpup uspořádání, což ušetřilo společnosti jednak čas a samozřejmě případně vynaložené finance na nový systém uzavírání a uzamykání závěru. Získal přitom na oko úplně novou zbraň. Design je moderní, neokoukaný, zajímavý, s elegantně zakřivenými liniemi. Na základě AK-47 či AK-74 vznikly po celém světě četné bullpupy, ale s původcem se po designové stránce na rozdíl od CR-21 ztotožnily.

Futuristické polymery a mechanismus Kalašnikova

Pouzdro závěru CR-21 se skládá ze dvou částí, z rámu zbraně s předpřipravenou šachtou zásobníku a integrovanou rukojetí a menší horní s botkou. Vyztužený integrační základ je polymerový a přesné lícování jen podtrhuje významnost divizí Vektor na africkém kontinentu. Svary mají vysokou pevnost a i po estetické stránce jsou velmi kvalitní. Vysoká pevnost až na úroveň svařovaných materiálů je dána vysokofrekvenčním svařováním. Třetí hlavní součást zbraně je tvořena monolitickou hlavní, plynovým násadcem (plynovou trubicí) a ocelovým dílem pouzdra závěru, který je překryt polymery. Slouží jako nosná část pístu, nosiče závorníku a závorníku a je výztuhou převážně polymerové zbraně. Konstruktéři využili pouzdra závěru R4 bez víka, což je jasně patrné nejen na prolisu. V nové roli tedy hraje úlohu zpevňující výplně / vnitřního pouzdra závěru a součásti závěru.

Rám zbraně uschovává spoušťové a bicí ústrojí. Chod spouště se může zdát poměrně dlouhý, ale odpor je stabilní. Plastový přímoběžný jazýček spouště dolaďuje prstový kryt, lučík absentuje. Iniciace kladívkem je zachována.

Vektor CR-21 převzal všechny přednosti a i některé neduhy staré sovětské školy (AK-47) a izraelských Galil. K ještě vyšší míře spolehlivosti byla přidána ergonomie a pokročilejší zaměřovací zařízení. Puškový mechanismus pracuje na základě odběru povýstřelových plynů z hlavně, které dodávají zprostředkovaně impuls závěru. Díly se od původce odlišují konstrukčně v nevýznamných detailech, rozměrových a mizivých hmotnostních parametrech. Například konstrukce bullpup si vyžádala prodloužení pístu, což naopak přidalo na misku vah nepřesnosti. Jak je všeobecně známo, píst s krátkým zdvihem přispívá ke zvýšení stability při střelbě, jak se ukázalo u sovětských odstřelovaček Dragunov (píst s krátkým zdvihem) versus AK-47 (dlouhý). Dlouhý plynový píst je uložen v trubici nad hlavní, zpracováním odpovídá pístu R4. Odběr plynů není možné regulovat nastavením regulátoru odběru prachových plynů, problematika je řešena automaticky a podle konstruktérů je systém odběru povýstřelových plynů korigovanější. Do nosiče závorníku byly zakomponovány drobné úpravy, které jsou patrné na kolejnicích. Nosič závorníku je pevně spojen s pístem. Rotační závorník, se dvěma uzamykacími ozuby, odpovídá do detailu původci. V polymerovém pouzdru závěru je tedy převzatý píst s dlouhým zdvihem a rotační závorník z pušek R4 lépe řečeno R5, zbraň je tedy uzamykána na základě Galil či AK-47. Vytahovač je nesen závěrem, vyhazovač fixován k pouzdru závěru.

Náboje a doplňky

Hlaveň je kovaná za studena a má šest pravotočivých drážek, životnost prodlužuje pochromování v délce necelých 30 cm. I s tlumičem výšlehu je převzatá ze starších jihoafrických útočných pušek, délkou odpovídá rovněž hlavni Galil. Na experimentálních modelech se objevily i standardní tlumiče hluku výstřelu. Chlazení hlavně zajišťují výrazné čtvercové otvory, které se táhnou po horní části a spodku předpažbí, rovněž nabízí i kontrolní a manipulační funkce.

Rozebrání zbraně není náročné a existují četné návody s dobrou fotodokumentací. Závěr je přístupný po sejmutí horního plastového krytu; vyjme se píst s nosičem závorníku, rotační závorník, … Základní polymerový díl (rám) je navíc rozložitelný na levou a pravou polovinu. Běžná údržba je bezproblémová a v pažbě nechybí integrovaný prostor pro sadu čisticích prostředků.

Náboje 5,56x45 mm NATO se vkládají do polymerového zásobníku s neprůhledným pláštěm a typickými prolisy, v podstatě odpovídají zásobníkům pušek R4 a podle interních testů snesou bez problému až tisíc ostrých nasazení. Ocelová pružina podavače je standardní a při troše šikovnosti ji není problém vyměnit za pružinu ze zásobníků běžných útočných pušek, střelci při opotřebení pružin podavačů běžně experimentují. Útočné pušky rovněž snášejí zásobníky z Galil.

Selektor střelby je umístěn před botku a je oboustranný. Nabízí střelbu jednotlivými ranami či dávkou; zajištění je zcela osamostatněno na rukojeti. Palebnou sílu je možné zvýšit instalací podhlavňového granátometu, což se ale vzhledem k soukromému nasazení příliš nevyužívá. Kombinace s 40 mm granátometem nepůsobí ovšem ani příliš ideálně. Ani sekundární bajonet nenachází v komerční sféře přílišné uplatnění.

Zbraň střílí účinně na vzdálenost odpovídající mechanismům AK, tedy kolem 400 m. S mechanickými mířidly se ale v širokém měřítku nepočítá, ani se ke zbrani nehodí. Vektory CR-21 se dodávají s puškohledy. V případě sériové montáže se budou exportovat standardní optická zařízení Vektor s osvětleným nitkovým křížem, zcela běžně se na modelech objevují populární kolimátory EOTech. Rozšíření útočných pušek CR-21 do vojenského prostředí je ve hvězdách.

                                                                                           Autor článku: Ladislav Kulhánek