Tomahawk - nejznámější střela s plochou dráhou letu

Střely s plochou dráhou letu dnes představují mimořádně účinnou kategorii zbraní proti pozemním i námořním cílům. Určitě nejznámější z nich je střela Tomahawk, která často zahajuje vojenské operace amerického námořnictva.

Zrození slavné zbraně

Historii střely s plochou dráhou letu Tomahawk můžeme vystopovat až do roku 1971, kdy US Navy zahájilo program SLCM (Sea-Launched Cruise Missile), jenž se soustředil na vývoj střely, která by startovala z torpédometů (a)nebo vertikálních trubic. Svoje návrhy předložilo několik zbrojovek, ze kterých roku 1974 do užšího výběru postoupily firmy General Dynamics a LTV (Link-Temco-Vought), jejichž střely posléze dostaly označení BGM-109 a BGM-110.

                                               General Dynamics BGM-109 Tomahawk

                                                    (foto: Tim Evanson / CC BY-SA)

Po náročných zkouškách pak byla v únoru 1976 vítězem prohlášena první zmíněná společnost, jež také získala kontrakt na sériovou výrobu svých střel. Roku 1980 proběhly první zkoušky sériových kusů; v únoru Tomahawk odstartoval z paluby torpédoborce USS DD-976 Merrill a v červnu z atomové ponorky USS SSN-665 Guitarro. Roku 1983 dosáhla nová střela operační způsobilosti. Existovala verze protizemní s označením BGM-109A a protilodní s označením BGM-109B, přičemž odpal z hladinové lodě či ponorky se odlišoval doplňkovou číslicí 1 či 2. (např. BGM-109A-2). Ale v roce 1986 se tento systém změnil; „hladinové“ střely se začaly označovat jako RGM-109A a RGM-109B, kdežto ponorkové jako UGM-109A a UGM-109B. Vůbec první „ostré“ bojové použití Tomahawku přišlo roku 1991, kdy bylo ve válce v Perském zálivu vypuštěno 288 střel s oficiálně uváděnou přesností zásahů 85 %. Posléze byly tyto střely odpáleny proti Srbsku, Afghánistánu, Súdánu, několikrát opět proti Iráku, v roce 2009 na objekty v Jemenu a roku 2011 proti Kaddáfího Libyi. V současnosti je hlavním dodavatelem střel Tomahawk firma Raytheon, ale na projektu se podílí i společnost Boeing.

 Jak Tomahawk pracuje? 

Řízená střela Tomahawk má válcový tvar a je uzavřena v hermetickém kontejneru, který se dá umístit do svislé šachty na hladinové lodi či ponorce nebo do ponorkového torpédometu; malý počet plavidel v minulosti nesl i externí vypouštěcí trubice ABL (Armored Box Launcher).

                       kontejnery ABL pro střely Tomahawk na zádi lodi USS Mississippi CGN-40

                                                            (foto: US Gov. / PD)

Ze svislé šachty či torpédometu je střela „katapultována“ tlakem vzduchu či vody. Jakmile opustí odpalovací zařízení a dostane se nad hladinu (v případě vypuštění pod vodou), zažehne se urychlovací raketový motor na tuhé palivo, který je po asi dvanácti sekundách práce odhozen. Jeho úkolem je dostat Tomahawk do letové rychlosti a výšky, kde jej následně udržuje v zádi umístěný letový proudový motor typu Williams F107-WR-400. Ten je schopen pohánět střelu rychlostí téměř 900 km/h. Kromě spuštění letového motoru dojde i k rozklopení nosných ploch, takže Tomahawk pokračuje k cíli fakticky jako malé proudové bezpilotní letadlo. Hlavní výhodu této zbraně představuje relativně vysoká letová rychlost a malá výška letu, protože střela vlastně kopíruje terén a létá téměř „ve výšce korun stromů“. K cíli navíc obvykle nemíří přímo, nýbrž po speciálně naprogramovaných trasách, díky kterým se může „schovávat“ v terénu a vyhýbat se oblastem se silnou protivzdušnou obranou. Tuto navigaci za letu zajišťuje populární systém TERCOM (Terrain Contour Matching), jenž srovnává reálně snímaný obraz terénu s údaji, jež jsou uloženy do paměti střely před jejím odpálením. Podobně funguje také koncové navádění DSMAC (Digital Scene Matching Area Correlation), což je optický senzor, který střelu navede na objekt podle předem uložené fotografie. Pozdější verze dostaly ještě terminál družicové navigace GPS, což v kombinaci s DSMAC zajišťuje přesnost zásahu do 10 m.

Široké spektrum verzí

Základní, dnes už nepoužívanou variantu představuje střela RGM/UGM-109A alias TLAM-N (Tomahawk Land Attack Missile, Nuclear). Ta nesla jadernou hlavici s ekvivalentem, který se dal nastavit mezi 5 a 150 kilotunami, a měla dosah až 2500 km. Verze RGM/UGM-109B alias TASM (Tomahawk Anti-Ship Missile) již také není v provozu a byla vyrobena jako protilodní zbraň. Nesla vysoce výbušnou hlavici o přibližné hmotnosti 450 kg a odlišovala se systémem navádění, který nevyužíval srovnání obrazu terénu (neboť to by nad hladinou moře nemělo moc smysl), nýbrž aktivní radiolokátor. Nejvíce používanou verzi představuje střela RGM/UGM-109C TLAM-C (Tomahawk Land Attack Missile, Conventional), označovaná i jako Tomahawk Block III. Pro střelu TLAM-N s jadernou hlavicí bohatě stačila přesnost dosažená naváděním TERCOM, ale „céčko“ s konvenční náloží bylo první zbraní, která obdržela i senzor AN/DXQ-1 DSMAC. Na cíl může zaútočit dvojím způsobem, a to buď přímým „kontaktním“ zásahem, nebo explozí při průletu nad objektem. Speciálně proti „měkkým“ plošným cílům se používá verze RGM/UGM-109D TLAM-D (Dispenser), která dopravuje 166 kusů submunice BLU-97/B, jež dovede rozptýlit proti až pěti různým cílům. Dnes vyráběnou verzi představuje RGM/UGM-109E, zvaná také Tactical Tomahawk nebo Tomahawk Block IV; mezi odlišnosti se řadí výkonnější motor Williams F415-WR-400/402 či možnost přeprogramovat cíle za letu.

                                              Tomahawk Block. IV s urychlovacím motorem

                                                              (foto: US Gov. / PD)

Konvenční protizemní Tomahawky (tedy verze C, D a E) disponují max. doletem 1600 km. Do sériové výroby nepostoupily vyvíjené speciální verze RGM/UGM-109F k destrukci letištních drah a RGM/UGM-109H s průraznou hlavicí proti zvlášť odolným cílům.

Ze země a ze vzduchu

V současnosti používají střely Tomahawk již pouze válečná loďstva dvojice zemí, a to USA a Velké Británie. V minulosti jevila zájem o nákup i námořnictva dalších států, mj. Nizozemí, Izraele či Japonska, ale žádný z těchto záměrů se nerealizoval.

                            Tomahawk C (TLAM-C) britského královského námořnictva za letu

                                                         (foto: Royal Navy / OGL)

Dříve patřil Tomahawk i do výzbroje amerického letectva, ačkoli se jednalo o poněkud odlišnou verzi, která měla i jiné jméno. Jednalo se o systém BGM-109G Gryphon, známý rovněž pod označením GLCM (Ground-Launched Cruise Missile) a zavedený ve službě od roku 1983.

           odpalovací zařízení střel BGM-109G Gryphon                            start střely BGM-109G

                             (foto: USAF / PD)                                                     (foto: USAF / PD)

Střela sama se značně podobala modifikaci RGM/UGM-109A, shodovala se s ní také max. doletem 2500 km, ovšem nesla jiný typ nukleární hlavice a byla vypouštěna z pozemního odpalovacího zařízení, jež pojalo čtyři střely a bylo tažené nákladním automobilem. Komplety Gryphon byly rozmístěny v západní Evropě, avšak příliš dlouho tam nevydržely, protože se staly předmětem Smlouvy o raketách středního doletu, a proto byly do roku 1991 zlikvidovány. Kromě toho letectvo jevilo jistý zájem o verzi Tomahawku vypouštěnou z letounů. Zbraň s označením AGM-109 MRASM (Medium-Range Air-to-Surface Missile) měla existovat v řadě variant, jež by se odlišovaly způsobem navádění a typem hlavice. Nakonec ovšem letectvo dalo přednost zbrani AGM-86 ALCM, byť oba typy sdílejí stejný motor a systém navádění. V současnosti se ale občas mluví o tom, že by se střela Tomahawk dala vypouštět z palet nesených dopravními letadly. Celkově bylo vyrobeno okolo 4000 střel Tomahawk a Gryphon a produkce stále pokračuje. Přestože námořnictvo již pracuje na náhradě RGM/UGM-109 pod označením CMXR (Cruise Missile, Extended Range), slavná střela Tomahawk jistě zůstane ještě dlouho ve výzbroji.

Parametry střely Tomahawk

Parametry se liší podle verze střely a profilu mise.

                                                                                                Autor článku: Lukáš Visingr

                                                                                  Pro Militarybox upravil: ing. Zbyněk Novotný

Poslední revize článku: 6.5.2014

Prohlášení:

Uvedené textové dílo je chráněno zákonem č. 121/2000 Sb. (Autorský zákon). Autor textového díla umožňuje jeho další využití za předpokladu dodržení principu copyleft, a to za těchto podmínek: 1. vždy uveďte jméno autora,  2. nevyužívejte ke komerčním účelům,  3. neměňte smysl uvedených informací.

Původní text:  L. Visingr

Autor textových úprav a doplňků neuplatňuje žádná práva !!!

Přiložené fotografie nejsou součástí díla a platí pro ně uvedená separátní pravidla užití !!!