T-90 odolal střele TOW-2

V minulém týdnu bylo na internetu zveřejněno video, ve kterém americká protitanková řízená střela TOW-2 ve službách syrské opozice zasahuje ruský tank řady T-90 sloužící na straně vládních sil. Toto video vzbudilo takový ohlas, že se postupně rozběhla celá řada diskusí i na serverech, které se vojenskou technikou a válečnými konflikty vůbec nezabývají. Není se však čemu moc divit, když protagonisty souboje jsou systémy dvou velkých světových protivníků a význam tohoto střetu je patřičně zveličen, nebo aspoň prezentován s určitým nádechem senzace. Vraťme se tedy i v našem magazínu k tomuto "souboji" a přidejme i my svůj názor a kamínek do mlýnice, i když se nám do toho původně moc nechtělo, protože toho bylo všude plno.

Co je vlastně na videu vidět? Je to systém TOW-2, který byl do oblasti syrského konfliktu dodán některým ze spojenců USA (Saúdskou Arábií ?) a hlavní bojový tank T-90 v provedení pro ruskou armádu, tedy verze "A" - klasicky vybavený rušícím systémem Štora, který je speciálním výtvorem na rušení naváděcích aparatur protitankových řízených střel kategorie, do které spadá i systém TOW (navádění po záměrné se sledováním stopovky). Tanky T-90A byly do Sýrie podle nás dodány z ruských zásob a nejedná se o nově vyrobené tanky, nebo tanky exportní verze "S". Prameny uvádějí, že byly dodány tři nebo šest tanků. Jestli je některý tento údaj pravdivý nevíme, a ani to nebudeme nijak ověřovat, protože co plátí dnes, zítra již platit nemusí.

Rozhodně se nedomníváme, že by tanky T-90A byly v Sýrii obsluhovány běžnými ruskými osádkami. Klidně připouštíme, že obsluhou jsou Syřané, kteří mají zkušenosti s tanky řady T-72. Přecvičení takových osob určitě nebude trvat déle než několik týdnů. Že se v případě osádky tanku však nejedná o žádné "velké experty" ve válčení (což by bylo v případě ruské obsluhy těžko odpustitelné) svědčí i činnost tanku, jeho postavení a další chyby, které se mohou platit životem.

                                  T-90A se systémem Štora a reaktivním pancířem Kontakt-5

                                                         (foto: V. Kuzmin / CC BY-SA)

Z videa útoku střely na tank je patrné, že střela tank zasáhla, poškodila, ale nedošlo k jeho totálnímu vyřazení. Osádka útok přežila a asi v bojovém stresu tank v prvním okamžiku opustila (podle pozdějších zpráv tam byla nějaká zranění). Tank byl střelou zasažen na levé horní straně bojové věže, někde v prostoru hlavy zaměřovače střelce. V těsném okolí hlavy se již nenachází žádné bloky reaktivního pancíře typu Kontakt-5, kterým jsou tyto tanky vybaveny, přesto záběry jasně dokazují iniciaci některého bloku (nebo několika bloků). Domníváme se, že střela TOW při své průměrné letové rychlosti necelých 190 m/s měla při zásahu věže v tomto místě a při vzájemné poloze tanku a odpalovacího zařízení již poměrně malou šanci na probití pancíře (úhel mezi horní části věže a osou letu střely byl příliš ostrý a došlo ke "sklouznutí" a odklonu kumulativního paprsku). Současně se domníváme, že byla použita spíše střela s jednoduchou hlavicí (TOW-2), nikoliv tandemovou (TOW-2A), která si daleko lépe dokáže poradit s předsunutým reaktivním pancířem. Každopádně zásah nebyl ideální a reálný boj je jiný než činnost v laboratoři nebo teretické nadhazování údajů o průbojnosti střel nebo odolnosti pancířů v mm RHAe.

Je třeba si položit  jednu otázku, kterou si klade řada diskutujících: Proč neměl tank zapnutý rušící systém Štora, který by ho od zásahu střelou TOW pravděpodobně ochránil? Existuje několik možností. 1.) Osádka prostě systém nezapla, což by bylo v oblasti předpokládaného nasazení PTŘS možno považovat za vrchol nedbalosti, neznalosti, opomenutí nebo hazardu. 2.) Systém měl poruchu, byl poškozen předcházejícím bojem, což se bohužel stává. 3.) Existuje nějaký důvod, proč se systém automaticky vypnul a osádka si to neuvědomila nebo ho ignorovala a pak platí to samé jako v 1. bodě. Podle ruských expertů znalých arabských poměrů byla příčinou nefungování Štory snaha "nezemřít spocený", a s ní spojená potřeba otevírat příklopy osádky k větrání. Funkce Štory (a stejně i tak vrhačů dýmových granátů) je u T-90 údajně blokována otevřenými příklopy. Pokud by byly tanky T-90A vybaveny klimatizací a osádky by se naučily příklopy v boji zbytečně neotvírat, nemuselo by docházet ke kolizím ve fungování některých systémů, v tomto konkrétním případě fungování systému Štora. Tanky T-90S vyvážené např. do Indie nebo Alžírska klimatizaci mají, protože tamní vojenští funkcionáři již došli na to, že je potřebné vytvářet osádkám bojových vozidel optimální prostředí.

Každopádně Rusové dobře věděli, proč do Sýrie poslali tanky T-90 se systémy Štora a očekávají, že Syřané dokáží rychle využít jejich potenciálu. Na bojišti se totiž mohou brzy objevit protitankové střely, pro které nebude reaktivní pancíř Kontakt-5, který nyní možná sehrál určitou roli, vážnější překážkou. To, že T-90A odolal střele TOW-2 nelze považovat za vítězství ruské techniky, ale spíše za štěstí. Militarybox, CC BY-SA