Sa vz. 58 proti CZ 805 BREN - duel staré a nové útočné pušky

V historii československých a českých ozbrojených sil figuruje celá řada "ikonických" zbraní, mezi nimiž určitě patří jedno z čelních míst populární "osmapadesátce", tedy útočné pušce vz. 58, které se zde z důvodu starého jazykového omylu dodnes oficiálně říká "samopal". Armáda ČR tuto zbraň postupně vyřazuje ve prospěch moderního typu BREN, ale tento krok rozhodně není nebo zatím nebyl přijímán s všeobecnou podporou. Nová puška od počátku čelí i kritice, na kterou výrobce reagoval prezentováním nové modifikace BREN 2. Postupuje Armáda ČR správně, nebo snad mají pravdu ti, kdo nedají dopustit na "osmapadesátku"?

Správná zbraň s nesprávným názvem

V polovině 50. let padlo ve vedení československé armády rozhodnutí, že samonabíjecí pušky vz. 52 a samopaly vz. 24 a vz. 26 budou nahrazeny jediným typem zbraně. A jelikož se žádala unifikace s armádou SSSR, volba munice padla na náboj ráže 7,62×39 mm. Zvažovala se také možnost převzít celou pušku AK-47 na toto střelivo, ale potom převážila myšlenka, že by měl vzniknout striktně domácí produkt, takže Československo jako jediný stát Varšavské smlouvy nezavedlo derivát systému Kalašnikov. Specifikace nové zbraně byly zadány v roce 1953 a na jejich realizaci se pracovalo v podniku Konstrukta Brno, kde program s krycím názvem Koště vedl Jiří Čermák. V roce 1958 byly zhotoveny první tovární vzorky a dne 10. února 1959 byla nová zbraň oficiálně zavedena do služby pod jménem "samopal vz. 58", byť se ve skutečnosti jedná o typickou ukázku útočné pušky. Nesprávné, kupodivu však dodnes používané označení (dnes ve formě "Sa vz. 58") vzniklo chybným překladem sovětského termínu "avtomat", jenž se skutečně vztahuje k automatickým útočným puškám, zatímco samopaly (tedy menší zbraně na pistolovou munici) se rusky označují pojmem "pistolet-pulemjot". Jako kuriozitu lze dodat, že v počátcích vývoje se nová československá zbraň označovala též jako "puška-samopal".

                                 příslušníci AZ AČR s útočnými puškami Sa vz. 58P

                                                   (foto: Joker Island / PD)

Bez ohledu na název ale každopádně vznikla opravdu povedená konstrukce, která sice na pohled vypadá velmi podobně jako Kalašnikov AK-47, funguje však zcela odlišným způsobem. Obě zbraně jsou poháněné odběrem prachových plynů z hlavně, avšak na rozdíl od systému Kalašnikov s otočným závorníkem má Sa vz. 58 systém s přímoběžným závěrem a výkyvnou závorou. Podobně jako u zbraně AK-47 se na pravém boku pouzdra závěru nalézá pojistka, která plní také funkci přepínání mezi střelbou dávkami a jednotlivými ranami, má však zcela jinou podobu. Plechový zásobník pojme 30 nábojů a jejich podavač je vybaven záchytem, který po poslední ráně přidrží závěr v zadní (otevřené) poloze.

Tři provedení pro ČSLA i pro export

Mířidla zbraně mají hledí, jež se dá nastavovat od 100 do 800 metrů a mají i tzv. "univerzální" polohu "U" pro střelbu na krátkou vzdálenost do 300 m.  Zbraň lze vybavit bodákem a nástavcem pro cvičnou střelbu. Byl vyvíjen také podvěsný granátomet VG 70 ráže 26,5 mm, který ale zůstal jen v prototypu, a podobně skončily dvě modifikace "osmapadesátky" pro jiné typy střeliva (7,62×51 mm NATO a 5,56×45 mm NATO), jež měly sloužit pro export. Zbraně vz. 58 se tak sériově dodávaly ve třech modifikacích. Základní provedení se označuje též jako vz. 58P (pažbová) a vyznačuje se pevnou dřevěnou pažbou, díky níž dostalo přezdívku "Pádlo", zatímco varianta vz. 58V (výsadkářská) se sklopnou kovovou opěrkou se stala známou jako "Kosa" (nebo "Sklopka").

                                    příslušník OS SR s útočnou puškou Sa vz. 58V

                                                     (foto: U.S. DoD / PD)

Třetí podoba má označení vz. 58Pi a vznikla primárně pro přesnější střelbu v noci, pro kterou dostala úchyt pro noční zaměřovač NSP-2, tlumič záblesku na ústí hlavně a dvojnožku. Uherskobrodská továrna začala dodávat sériové pušky v roce 1959 a pokračovala v tom do roku 1964, ale za čtyři roky produkce začala znovu a běžela do roku 1984. Celkově tak bylo dodáno 919 650 kusů, z nichž většina pochopitelně směřovala k Československé lidové armádě a dalším ozbrojeným silám a sborům. Menší počty zbraní vz. 58 se také exportovaly a mezi odběratele se řadily mj. arabské země, Vietnam, Angola, Etiopie, Indonésie, Indie nebo Kuba, žádná jiná země však nezavedla "osmapadesátku" jako standardní služební zbraň. Přece jen platilo, že zbraně řady Kalašnikov jsou jednodušší a lacinější, ačkoliv československý výrobek evidentně představoval mírně vyspělejší konstrukci. Armády České i Slovenské republiky dosud Sa vz. 58 ve značných počtech používají, byť spoustu přebytečných prodaly či darovaly (mj. do Iráku). České speciální jednotky vlastní též komplexně omlazenou variantu zmíněné pušky vz. 58Pi, která byla opatřena modernizační soupravou prestižní švýcarské značky Brügger & Thomet. Tyto pušky byly nasazeny v misích v Afghánistánu, kde se pozoruhodným způsobem osvědčily.

Nová konstrukce z Uherského Brodu

"Osmapadesátka" zůstala ve službě nepochybně mnohem déle, než se původně čekalo, jelikož už od konce 70. let vznikaly konkrétní plány její náhrady. Projekt pod krycím názvem Lada se orientoval na vznik souboru ručních zbraní (dlouhá puška, krátká puška a lehký kulomet) ráže 5,45×39 mm. Tentokrát ovšem se SSSR neměl být unifikován pouze náboj, nýbrž téměř celý design, protože Lada měla být fakticky derivátem sovětské zbraně AK-74. Projekt se dostal do značně pokročilé fáze a po roce 1989 byl přepracován pro západní střelivo ráže 5,56 mm, ale nakonec zůstal jen v prototypech. Na nový projekt se v 90. letech nedostávalo peněz, a tak mohla česká armáda vážně myslet na kompletní přezbrojení vojska až ve 21. století.

                                     příslušník AČR s útočnou puškou CZ 805 A1 BREN

                                                         (foto: U.S. DoD / PD)

V roce 2006 tak Česká zbrojovka Uherský Brod zahájila vývoj nové pušky, na které mají největší podíly konstruktéři Vítězslav Guryča, Jaroslav Bachůrek, Jiří Kafka a Vladimír Šimek. Bylo zjevné, že základním typem střeliva musí být alianční 5,56mm munice, ale od začátku se pracovalo i s tím, že puška bude tzv. multirážová, tedy schopná snadné přestavby na jiné náboje. Vývoj zbraně, která pak dostala název CZ 805 BREN, byl zakončen v roce 2009, kdy dosáhla i vítězství ve výběrovém řízení Armády ČR, kde za hlavního konkurenta platila belgická zbraň FN SCAR. V roce 2010 byl podepsán první kontrakt, jenž zahrnoval 6687 útočných pušek CZ 805 BREN A1 a rovněž 1250 karabin CZ 805 BREN A2 (tak se nazývá úprava zkrácená o asi 8 cm) a 397 podvěsných granátometů CZ 805 G1, které střílejí municí ráže 40×46 mm. Sériová produkce začala v roce 2011 a od té doby byly podepsány další smlouvy, jež směřují k plnému nahrazení "samopalů" vz. 58. Pozdější pušky typu BREN však s těmi prvními nejsou identické, jelikož výrobce stále pokračuje ve zdokonalování zbraní a nápravě nedostatků. První sériové pušky CZ 805 se totiž u vojáků setkaly s poněkud kontroverzním přijetím.

Kritizování a napravování nedostatků

CZ 805 z čistě konstrukčního hlediska nesporně představuje moderní typ útočné pušky. Pohon zajišťuje odběr prachových plynů z hlavně a závěrový mechanismus využívá otáčivý závorník zamykaný šesticí ozubů. Kromě jednotlivých výstřelů a neomezených dávek jsou k dispozici i dvouranné dávky, což se posléze stalo předmětem velkých diskusí. Konstrukce pušky využívá moderní materiály, zbraň je velice ergonomicky řešená a disponuje několika lištami standardu MIL-STD-1913, jež umožňují montáž nejrůznějšího příslušenství. Pro pušku existují speciální plastové zásobníky podobné těm, které se používají v německé zbrani H&K G36, ale od roku 2013 se BREN dodává ve verzi se šachtou uzpůsobenou pro zásobníky standardu M16/M4. To byla možná největší změna, ke které došlo po intenzivním využívání prvních sériových zbraní ve službě, a to včetně nasazení v náročných podmínkách Afghánistánu. Právě odtamtud přicházela zřejmě nejhlasitější kritika pušek CZ 805, jelikož údajně u 9 % kusů bylo zaznamenáno selhání. Byl kritizován také např. nerozebíratelný závěr, nemožnost vypouštění závěru, velká hmotnost, nevhodné řešení pažby, zmíněná dvouranná dávka a konečně i dosti vysoká cena. Následné zkoušky však dokázaly, že za selháními zbraní stála také nevhodná údržba, která byla prováděna způsobem, na který byli vojáci zvyklí u "osmapadesátky", kdežto BREN potřebuje odlišné zacházení. Přesto však byly identifikovány objektivní nedostatky, které se napravovaly u pozdějších sérií a které se řešily i při vývoji modernizované podoby BREN 2. Ta vlastně vychází z exportní modifikace CZ 807 BREN, jež se účastnila mj. výběrového řízení v Indii. Exportních úspěchů se ale již dočkala i základní verze zbraně CZ 805 BREN, mezi jejíž odběratele patří mj. Slovensko, Mexiko, Guatemala, Moldávie nebo Jordánsko. Armáda ČR bude dále kupovat zbraně inovované verze BREN 2 (CZ 806 BREN), od které lze očekávat také další úspěchy na světovém trhu.

Srovnání a zhodnocení

Konstrukce typů vz. 58 a CZ 805 BREN odděluje půl století, během něhož pochopitelně došlo k převratným změnám v technologiích a materiálech. "Osmapadesátka" tak proti své současné náhradě vyhlíží skoro jako muzejní exponát, ale nezapomínejme, že se ve své době jistě řadila mezi nejvyspělejší útočné pušky světa. A přestože morálně nepochybně zastarala, dosud se dá považovat za výtečnou zbraň, což dokládá i stálý zájem civilních uživatelů o poloautomatické konverze. Ostatně i CZ 805 existuje v poloautomatické podobě CZ 805 S1, která si v Americe vydobyla velkou chválu, jež zajímavě kontrastuje s kritikou, která se na pušku snesla v Česku. Puška CZ 805 zajisté nabízí lepší ergonomii, takže ačkoliv je těžší než její předchůdce (což už ale o novější verzi BREN 2 neplatí), při nesení i střelbě působí "lehčím" dojmem. Daleko lépe se ovládá při palbě dávkami, která je u vz. 58 naopak hodně nepřesná (ačkoliv pořád lepší než AK-47). Obrovské plus nově pušky samozřejmě představuje její velká modularita (tj. možnost připojit nejrůznější příslušenství) a multirážová konstrukce, díky které lze zbraň teoreticky snadno přestavět na ráži 7,62×39 mm (a výhledově snad i na 6,8 mm SPC). Přesto je ale nutno přiznat, že první série pušek vykazovaly problémy, a ačkoliv některé z nich způsobil lidský faktor, bylo třeba na zbrani ještě značně zapracovat. S jistou nadsázkou se proto dá říci, že zbraň CZ 805 BREN představuje spíš určitý vývojový či testovací model, jenž posloužil při vývoji definitivní verze BREN 2 (CZ 806 BREN). Na stranu druhou však platí, že vývoj žádné nové zbraně neprobíhá bez problémů, a tudíž se kritika "dětských nemocí" a vysoké ceny objevuje prakticky vždycky a všude. Po deseti letech od začátku vývoje nová česká útočná puška (snad) dospěla do finální podoby, která umožní využít nepochybně veliký potenciál tohoto designu. Dnes už se proto dá říci, že česká armáda postupovala správně, když se rozhodla vystřídat "samopal" vz. 58 novou útočnou puškou BREN. Nová zbraň, která (i navzdory počátečním rozpakům) přece jen "dospěla", totiž neznamená jen vybavení českých vojáků moderní útočnou puškou, ale také záruku, že domácí tradice výroby automatických zbraní bude zachována.

AČR zahájila přebírání útočných pušek BREN 2 (III. etapa přezbrojení) v listopadu 2016, sérií o celkovém počtu 2600 zbraní - 1900 ks s délkou hlavně 14" a 700 ks s délkou hlavně 11".

                                                               CZ 805 A1 BREN

                                                              CZ 805 A2 BREN

                                                               CZ BREN 2 (hlaveň 8")

                                                               CZ BREN 2 (hlaveň 11")

                                                              CZ BREN 2 (hlaveň 14")

                                                                (5 x foto: CZUB / FU)

Parametry útočné pušky Sa vz. 58P

Typ střeliva: 7,62×39 mm vz. 43

Kapacita zásobníku: 30 nábojů

Délka včetně bodáku: 1000 mm

Délka bez bodáku: 845 mm

Délka hlavně: 390 mm

Hmotnost prázdné zbraně: 2,91 kg

Úsťová rychlost střely: 705 m/s

Teoretická kadence: 800 ran/min.

Max. nastavení hledí: 800 m

Parametry útočné pušky CZ 805 BREN A1

Typ střeliva: 5,56×45 mm NATO

Kapacita zásobníku: 30 nábojů

Délka včetně nože: 1090 mm

Délka bez nože: 870 mm

Délka hlavně: 360 mm

Hmotnost prázdné zbraně: 3,49 kg

Úsťová rychlost střely: 1050 m/s

Teoretická kadence: 760 ran/min.

Max. účinný dostřel: 500 m

                                                                                      Autor článku: Lukáš Visingr

                                                                        Pro Militarybox upravil: ing. Zbyněk Novotný

Poslední revize článku: 28.11.2016

Prohlášení:

Uvedené textové dílo je chráněno zákonem č. 121/2000 Sb. (Autorský zákon). Autor textového díla umožňuje jeho další využití za předpokladu dodržení principu copyleft, a to za těchto podmínek: 1. vždy uveďte jméno autora,  2. nevyužívejte ke komerčním účelům,  3. neměňte smysl uvedených informací.

Původní text:  L. Visingr

Přiložené fotografie nejsou součástí díla a platí pro ně uvedená separátní pravidla užití.

Autor textových úprav a doplňků neuplatňuje žádná práva.