Rozbor problematiky nového BVP pro AČR

Armáda České republiky provozuje pásová bojová vozidla pěchoty BVP-2 ještě tzv. "sovětské éry". Tato vozidla ve své době určitě kvalitní již mají svá nejlepší léta dávno odsloužena a úvahy o jejich náhradě se brzy mají překlopit do konkrétních činů. Tímto článkem se tedy pokusím blíže nastínit problematiku jejich obměny. Protože se jedná o jednu z nejdůležitějších armádních akvizic polistopadové éry, je určitě vhodné se s tímto tématem blíže seznámit.

                                                                     BVP-2 AČR

                                                   (foto: Jan Hermanek / CC BY-SA)

Armáda České Republiky "aktivně" používá 108 vozidel BVP-2, dalších 77 je ve stavu uložení v armádních skladech. Jejich životnost vyprší v letech 2018 až 2020. Vedení obrany proto na začátku roku 2013 sestavilo projektový tým, který měl navrhnout řešení situace. Původně se zvažovala možnost modernizace stávající techniky, odkup zahraniční nadbytečné techniky nebo pořízení zcela nových kolových vozidel Pandur II. Bylo rozhodnuto, že asi nejlepším řešením bude nákup nových pásových vozidel, byť finanční prostředky mají být připraveny až kolem roku 2019 nebo 2020. Celou záležitost odsouhlasila vláda před Vánocemi 2014, kdy byla schválena Koncepce výstavby armády. Zde je nutno doplnit, že původní plán počítal s nákupem 210 nových obrněných vozidel za 50 miliard korun. Vozidla přihlášená do tendru, mají být testována na polygonu ve Vyškově v červnu roku 2017 a kontrakt by měl být připraven do října téhož roku. Cílem je celou zakázku připravit tak, aby bylo možno podepsat smlouvu s výrobcem v letech 2019 až 2020. První vozidla by chtěla armáda převzít do roku 2025 a kompletní objednávka by měla být splněna do roku 2029. Ministerstvo obrany oficiálně zatím nemá jasně daného favorita a údajně vypadají nejzajímavěji tři až čtyři typy obrněných vozidel, které se do tendru zapojí. Přesné typy nebyly zmíněny, ale téměř jistý je typ ASCOD od společnosti General Dynamics a typ CV90 od firmy BAE Systems. Zástupci MO budou při porovnání jednotlivých vozidel, zohledňovat stáří konstrukce a modernizační potenciál v příštích čtyřiceti letech. Rozhodující je hmatatelné srovnání jednotlivých vozidel, vidět vozidla v akci na testovacím polygonu, ale také porovnat vzájemné rozdíly. Příkladem může být použití dálkově ovládané věže, nebo věže s osádkou. Podle vedení armády je už rozhodnuto, že vozidla na pásovém podvozku budou vybavena kanónem ráže 30 mm (ATK Mk44 Bushmaster II).

To by tedy bylo k současnému plánu MO, pokud ale budeme chtít co nejefektivněji využít budoucí pásový podvozek, můžeme o něm rovnou přemýšlet i v kontextu plánované náhrady tanků T-72M4CZ, ale i dělostřelectva. Najednou před námi stojí výběr pásové platformy (!) na níž bude postavena nemalá část techniky pozemních jednotek AČR.

Jak již bylo uvedeno, doposud nejsou známi všichni účastníci tendru, tak se pokusím celou záležitost popsat co nejobecněji. Nejprve se ale musíme podívat, jak probíhají obdobné tendry v zahraničí. Zde i poměrně malé asijské státy, jmenovitě Singapur a Jižní Korea, dokáží efektivně budovat armády na velmi vysoké úrovni. V jejich případě se jedná o zcela nové konstrukce, ale dle mého si můžeme vzít příklad blíže, konkrétně v Británii. Právě zde, probíhá masivní projekt přezbrojení pozemních jednotek - FRES (Future Rapid Effect System). Jedná se původně o zavedení více než 4000 obrněných vozidel pro britskou armádu, přičemž se program různě mění a upravuje. FRES se datuje od října 2007, kdy byla podepsána smlouva se SOSI, agenturou, která měla program na starost. Program FRES se dále dělí na dva samostatné projekty. Prvním je program užitkového vozidla - Utility Vehicle (UV), kdy bylo cílem nahradit vozidla Saxon, FV432, část CVR(T) a doplnit lehká vozidla pěchoty Foxhound 4x4. Zadáním byl nákup univerzálního kolového bojového vozidla pěchoty MIV (Mechanized Infantry Vehicle) ve variantě 8x8. Nové vozidlo bylo vybráno v roce 2016, kdy se ministerstvo obrany rozhodlo nakoupit 800 kolových obrněných vozidel Boxer 8×8 od německo-nizozemské společnosti ARTEC. Druhým programem v rámci FRES je Specialist Vehicle (SV), v němž se jedná o výběr těžší pásové platformy. Právě v tomto výběrovém řízení zvítězila, v prosinci 2008, společnost General Dynamics UK, ale po tahanicích a neshodách s konkurenční společností BAE Systems (žaloby), byl program restartován a smlouva se společností General Dynamics UK, podepsána až v březnu 2010. GD nabídla do tendru modernizované vozidlo ASCOD (původně vzniklé ve spolupráci rakouských a španělských zbrojovek), dnes na trhu nabízené jako ASCOD 42. Jejím hlavním rivalem byla společnost BAE Systems nabízející vozidlo CV90 (původně švédské). Britská vláda chtěla pořídit až 1010 obrněných vozidel na platformě SCOUT SV (dnes AJAX), jako náhradu za CVR(T). Po sérii škrtů a úprav požadavků, se konečný počet snížil na 589 vozidel. V průběhu času byl projekt rozdělen do několika výrobních fází, RECCE Block 1-3, které obsahovaly různé typy vozidel. V důsledku škrtů byly jednotlivé fáze upraveny, některé typy proškrtány a přesunuty, v podstatě tak vznikla jen jedna výrobní série - RECCE Block 1. Na tomto místě však nemá smysl se jimi více zatěžovat. Program FRES také počítá s vozidly WCSP (Warrior Capability Sustainment Programme), což je upravené vozidlo MCV-80/FV510 Warrior, osazené novou věží s kanónem CT40 – obdobným, jaký bude osazený ve vozidlech Ajax. Projekt počítá s modernizací 449 vozidel, z čehož 245 bude osazeno novou věží. Původně se počítalo i s verzemi jako ambulantní, mostní vozidlo, patrně i samohybnou houfnicí, minometem nebo vozidlem vyzbrojeným PT raketami. Zde je pozoruhodná paralela s připravovaným výběrovým řízením pro AČR, kdy jedinými, doposud známými uchazeči, jsou právě vozidla ASCOD a CV90. Nutno podotknout, že Britové měli v plánu, novými vozidly nahradit i tanky Challenger 2, kdy by na podvozku vzniklo vozidlo palebné podpory s hladko-stěnným kanónem ráže 120 mm. Tato varianta nás může zajímat především z důvodu, že AČR bude zhruba v době kolem roku 2020-25, vyřazovat tanky T-72M4CZ. Bylo by tedy logické, pokud bychom ony tři desítky tanků nahradili "středním tankem" na podvozku těžkého BVP. Zde se jedná o krok, který by byl obdobou jak již zmíněného britského tanku, ale i indonéského středního tanku MMWT, nebo polského tanku, dříve známého jako PL-01, na platformě Gepard.

                                                                        PL-01

                                                    (foto: MO Polska / se svolením)

Kvůli tomu, že se chci u této práce vyhnout vývoji nových zbraní nebo dílů, je ideální zvolit ověřené řešení a poohlédnout se na trhu. Nemusíme chodit daleko, v Belgii se nachází společnost CMI Defence, ta nabízí věž Cockerill XC-8 105-120HP, kterou jsou osazeny v podstatě všechna vozidla této kategorie. Jak název napovídá, věž pojme i kanón ráže 120 mm, ten může vystřelovat protitankové řízené střely Falarick 120 GLATGM. Protitanková střela GLATGM dokáže na vzdálenost více než 5 km pronikat těžkým pancéřováním vozidel nebo ničit opěrné body nepřítele. Elevace kanónu je až +42°, což umožňuje ostřelovat cíle nepřímou palbou až na vzdálenost 10 km. Věž je vybavená nabíjecím automatem, díky čemuž stačí jen tříčlenná osádka, kdy velitel a střelec jsou usazeni ve věži a řidič v korbě. Karusel s municí je uložen v zadní části věže. Cockerill XC-8 105-120HP je vybavena digitálním systémem řízení palby, systémem detekce a indikace ozáření laserem, soustavou vrhačů dýmových granátů, informačním a kontrolním systémem, navigačním systémem a soustavou kamer sledují okolí vozidla. K dispozici je také systém ochrany proti ZHN, automatický protipožární systém, klimatizace a přídavný motor (APU). Jedná se tedy o velice účinný systém a nemá smysl vyvíjet něco nového. Tyto věže je možno osadit i na poměrně lehká BVP, od 25-ti tun, ale jelikož mi jde o to, aby nová platforma unesla co největší množství různých systémů, bylo by ideální, pokud by novým pásovým podvozkem byla těžší platforma s váhou kolem 40-ti tun. Zde připomenu, že ASCOD 35 má nosnost 13 tun, ASCOD 42 až 19 tun, údaje pro CV90 nejsou přesně známy, ale budou patrně velice blízké třinácti tunám. Váhová rezerva se totiž hodí v případě, pokud bychom chtěli na pásový podvozek umístit moderní dělostřelecký modul AGM (Artillerie-Geschütz-Modul) od společnosti KMW. Připomenu, že s variantou samohybné houfnice počítali původně i Britové. Modul AGM osazený houfnicí ráže 155 mm L/52 je znám z projektu samohybné houfnice Donar. Cena samotného modulu se udává od 3.5 do 4.5 mil.USD, v závislosti na výbavě, což je dosti dobrá cena. Modul váží kompletně i s municí 12,5 tuny, což je hraniční váha pro ASCOD 35 a lehčí vozidla, ale není již problémem pro ASCOD 42, který by měl ještě rezervu nosnosti 6,5 tuny. I pokud bychom chtěli pásový podvozek osadit jiným modulem, tak kupříkladu PVO velmi krátkého dosahu, jako je již archaická věž Marksman, musíme počítat s hmotností 11 tun. Připomenu, že stejně tak jako věž AGM, je i věž Marksman koncipována jako plně autonomní jednotka, jejíž instalace na vybraný podvozek vyžaduje jen minimální úpravy a může být provedena za pouhé dvě hodiny. Věž nemá protiletadlové střely, ale patrně by se našel na trhu i jiný, modernější PVO modul dle našich požadavků. Zde se hodí zmínit moderní modulový systém Mantis (NBS-C-RAM) od Rheinmetallu, který pochází od jejich švýcarské pobočky (bývalý Oerlikon). Pozoruhodné je, že právě tato společnost se zabývá i vývojem moderních laserových zbraní, které by bylo možné zapojit do systému PVO. Právě tuzemské MO deklarovalo, zájem o C-RAM a vozidlo schopné boje proti dronům. Teoreticky by na novou pásovou platformu mohl být usazen systém PVO velmi krátkého dosahu, náhrada za dosluhující komplet 2K12 KUB a jiné. Bylo by tedy logické, pokud by část všech těchto vozidel byla osazena právě na budoucí pásový podvozek – pásovou platformu.
Jisté je, že MO i vláda ČR počítá u nového BVP s velkým zapojením tuzemského průmyslu a subdodavatelů. Není se čemu divit, jedná se o všeobecně rozšířenou praxi, jak za investované finance (50 mld. Kč) i licenční výrobou masivně podpořit rozvoj tuzemského zbrojního průmyslu. Přeci jen dá se počítat s transferem některých technologií, které budou moci být využity i u jiných projektů. Tedy tak, jak je vidět u spolupráce mezi polskými podniky a německou společností Rheinmetall, při modernizaci tanků Leopard 2 na standart 2PL. Tehdy došlo k transferu některých zajímavých technologií jako přídavné pancéřovaní a různé systémy, které se objevují na nových polských zbrojních projektech. Právě česká zakázka na novou pásovou platformu by tak znamenala ohromný impulz pro další vývoj. Přeci jen společnosti jako General Dynamics a BAE Systems jsou na světové špičce a jakákoliv získaná technologie se může zúročit později. Jak již bylo řečeno, i samotné vytvoření nových pracovních míst a rozšíření výrobních kapacit bude znamenat investici s výrazným dopadem na celý region, případně celou Českou republiku.
Zmínění účastníci tendru, již přišli s vlastní iniciativou. V lednu 2015 uzavřela společnost General Dynamics European Land Systems - Steyr GmbH, strategické partnerství s českou společností Czechoslovak group. Ta se vztahuje na licenční výrobu a prodej kolových vozidel Pandur II a celé rodiny pásových vozidel ASCOD. Kromě bojových vozidel pěchoty zahrnuje výrobní program ASCOD také vozidla průzkumná, opravárenská, vyprošťovací, velitelská a ženijní, obrněné ambulance či pásové obrněné transportéry.

                                                                        ASCOD

                                                         (foto: Z. Novotný / CC BY)

Vzhledem k množství specializovaných podniků a oceláren, které byly sdruženy do společnosti CSG, existuje zde největší šance, že by byla většina komponentů přímo vyráběna v ČR. Přeci jen i v případě licenční výroby KBVP Pandur, se jednalo v podstatě o montáž již vyrobených dílů. Potenciál je zde tedy velký. I konkurenční zbrojovka BAE Systems, podepsala obdobnou dohodu se státním podnikem VOP CZ, který sídlí rovněž na Východní Moravě v Šenově u Nového Jičína. Roku 2016 navázala kontakty i s přerovskou Meoptou, kde by patrně probíhaly dodávky optiky a zaměřovacích přístrojů do střeleckých věží vozidel CV90.

                                                                       CV9030

                                                         (foto: Z. Novotný / CC BY)

Ostatní uchazeči se zatím neangažují, patrně čekají, až dojde k oficiálnímu vyhlášení tendru. V tomto je poněkud zarážející mlčení z Německa. Přeci jen vozidla Puma, nebo cenově výhodnější Lynx jsou nabízena v nejrůznějších výběrových řízeních poslední doby (Austrálie, Izrael, USA). Rozhodně bych s nimi počítal, nebo alespoň s jedním.

                                                                          Lynx

                                                    (foto: Shaun Connors / CC BY-SA)

Očekávat můžeme alespoň symbolickou účast italského vozidla Dardo od společnosti Iveco, nebo také nabídku vozidla K-21 jihokorejské společnosti Hanwha Defense Systems (dříve Doosan DST). Vzhledem k úspěchu izraelských firem při tendru na 3D radary můžeme možná doufat i v nabídku těžkého vozidla Namer, osazeného bezosádkovou kanónovou věží. Tato možnost samozřejmě stojí hodně na vodě, ale výhodou je logické zavedení plnohodnotného tanku Merkava, místo středních tanků na bázi BVP, jako alternativa k vyřazeným T-72M4CZ.

Možností je tedy spousta, ale je více než vhodné, aby se zástupci MO pokusili nehledat jen ideálního nástupce vozidel BVP-2, ale zaměřili se na výběr pásové platformy vhodné pro celou rodinu vozidel různého určení.

                                                                                                Autor článku: Radomír Sedláček