NSV-12,7 - vynikající těžký kulomet

Nepochybně nejznámějším velkorážovým kulometem všech dob je americká "padesátka", jak se přezdívá zbrani Browning M2, která se bez větších změn používá již více než osmdesát let. Coby novějšího zástupce této kategorie zbraní lze uvést sovětský kulomet NSV-12,7. V posledních letech bývá velmi často k vidění i ve zpravodajských médiích, neboť jeho různé aplikace se hojně objevují v některých soudobých vnitrostátních konfliktech, ať už se jedná o Libyi, Sýrii nebo východní Ukrajinu, kde tyto kulomety mnohdy vidíme umístěné i na nejrůznějších provizorně vyzbrojených automobilech.

Nástupce legendární "Dušky“

Jestliže se za "legendu" mezi velkorážovými kulomety západního původu pokládá M2, pak na druhé straně někdejší "železné opony" má podobné postavení kulomet DŠK (Děkťarev-Špagin-Kalašnikov), jenž se dostal do služby v roce 1938, stále se často objevuje v boji a je znám pod přezdívkami "Duška" nebo "Dašika". Koncem 60. let si však sovětská armáda uvědomila morální stárnutí této jinak celkem podařené zbraně a zadala specifikace na vývoj jejího nástupce. Ve srovnání s DŠK, jenž sám o sobě váží asi 33,5 kg, se požadovala zejména podstatně nižší hmotnost, aby vzrostla efektivita nasazení zbraně i při manévrovém boji. Design kulometu byl vytvořen v CKIB SOO, Centrální konstrukčně-výzkumné kanceláři sportovních a loveckých zbraní. Pod jeho konstrukcí jsou podepsáni Grigorij Ivanovič Nikitin, Jurij Michajlovič Sokolov a Vladimir Ivanovič Volkov, kteří již na přelomu 50. a 60. let přišli s funkčním mechanismem, který nabídli armádě SSSR pro kulomety ráže 7,62 mm. Tehdy ale dostala přednost zbraň slavného Michaila Timofejeviče Kalašnikova, dnes známá jako kulomet PK. Trojice konstruktérů se ale nevzdala, svůj systém přepracovala pro střelivo velké ráže (12,7×108 mm) a v roce 1969 představila armádě. Tentokrát se již dostavil úspěch a nový kulomet byl v roce 1974 zaveden do výzbroje pod označením, jehož tři písmena reprezentují iniciály oněch tří konstruktérů, a sice NSV.

                                                                kulomet NSV-12,7

                                                     (foto: T. Abdullajev / CC BY-SA)

Kompletní označení zbraně vlastně zní NSV-12,7, ale ono číslo udávající ráži se často vynechává. Někdy se užívá i název Uťos (Útes), jenž byl původně krycím označením vývojového projektu, a lze narazit též na jméno 6P11, což je výrobní index sovětského zbrojního průmyslu. Pro sériovou produkci se původně počítalo s Děgťarjovovými závody ve městě Kovrov, kde se vyráběly kulomety DŠK, ale následně bylo kvůli výrobě NSV rozhodnuto postavit úplně novou továrnu. Ta vznikla ve městě Uralsk (dnes na území Kazachstánu), dostala název Metallist a sériovou produkci kulometů zahájila roku 1972, zatímco podstavce pro zbraně NSV začal dodával zbrojní závod Molot ve městě Vjatskije Poljany.

Závěr posuvný, nikoli rotační

Funkční mechanismus velkorážového kulometu NSV využívá pohon prachovými plyny, které se odebírají z hlavně prostřednictvím plynového kanálu pod hlavní. V kanálu se pohybuje píst s dlouhým pohybem, který je propojen s nosičem závorníku. Ten spolu s vlastním závorníkem utváří sestavu závěru, ale na rozdíl od známého systému Kalašnikov, ve kterém koná závorník rotační pohyb, probíhá v případě závorníku kulometu NSV pohyb ve vodorovné rovině, a sice tak, že závěr je uzamykán pohybem směrem vlevo, při čemž ozuby na závorníku zapadnou do příslušných výřezů ve vložce, spojené s pouzdrem závěru, načež úderník iniciuje náboj. Zbraň je schopna vést palbu jen plně automaticky, obvykle dávkami do 15 ran. Pokud by se vypálilo cca 100 ran v jediné nepřetržité dávce, došlo by k ukončení životnosti hlavně. Podobně jako u většiny moderních kulometů však i u NSV existuje možnost snadné výměny hlavně (vzduchem chlazená, s vývrtem a osmi drážkami). Pokud se týče zásobování, to standardně zajišťuje nábojový pás (pásový nosič) s nerozpadavými ocelovými články (velmi podobný a zcela kompatibilní s pásem DŠK), tak je to u sovětských a ruských systémů typické. Pás s náboji standardně vstupuje do kulometu z pravé strany a nábojnice jsou vyhazovány výhozným kanálem směrem vpřed. U pozdějších výrobních sérií NSV je možné uspořádání přestavit i pro vstup pásu z levé strany. Kromě běžných kulek proti živé síle (náboj BS / APC) se často užívá munice s průbojnými střelami B-32 / API a BZT-44 / API-T. U základní pěchotní verze ovládá střelec zbraň pomocí spouště na pistolové rukojeti a celý kulomet je instalován na trojnožce s označením 6T7, u níž se dá nastavovat výška.

                              NSVS - kulomet NSV (se zaměřovačem SPP) na trojnožce 6T7

                                                    (foto: V Kuzmin / CC BY-SA)

Pro celý tento zbraňový komplet se někdy používá i název NSVS, kde přidané písmeno "S" znamená "stankovoj" (na podstavci). Kulomet NSV s trojnožkou 6T7 se nezřídka osazuje zaměřovači, např. optickým SPP nebo nočním NSPU-3 či NSPU-5. Kulomet se totiž vyznačuje skutečně pozoruhodnou přesností a špičkoví střelci s ním umějí vést palbu s účinností téměř na úrovni odstřelovačských pušek.

Kromě podstavce 6T7 se kulomet NSV montuje také na sofistikovanější trojnožku 6U6, jež je opatřena i sedačkou a dovoluje větší náměr, a proto se užívá především pro střelbu na vzdušné cíle. K tomu je standardně osazena kolimátorovým zaměřovačem OP80. Kromě toho se pořád někdy objevují podstavce 6U10 a 6U11, určené k montáži kulometu v kulometných hnízdech, bunkrech a jiných statických objektech.

I pro tanky a jiná vozidla

Nejznámější odvozenou variantou zbraně NSV je pak nepochybně kulomet NSVT (tankovoj, index 6P17), určený pro instalaci na vozidla. Odlišuje se především tím, že je vybaven elektromagnetickým spušťadlem (nebo mechanickým spušťadlem s bovdenem) umožňujícím dálkové ovládání.

                                         kulomet NSVT na velitelské věžičce tanku T-90

                                                     (foto: V. Kuzmin / CC BY-SA)

Bývá obvykle instalován na otáčivé lafety s kolimátorovými zaměřovači, které slouží především k protiletadlové obraně, a v této roli jej známe např. též z českých tanků T-72M4 CZ. Další aplikaci této zbraně v Armádě ČR představuje výbava terénních automobilů Land Rover Defender (varianty Kajman a Cowboy), které používají průzkumné, výsadkové a zvláštní jednotky.

                       kulomet NSV s hlavní ukončenou úsťovou brzdou (finské ozbrojené síly)

                                                         (foto: MO Finska / PD)

                        WKM-B - polská varianta kulometu NSV komorovaná pro náboj 12,7x99

                                                     (2 x foto: Spike78 / GNU-FDL)

Kulomet NSV se dostal do výzbroje mnoha zemí, jejichž celkový počet přesahuje čtyřicet. Některé z nich zahájily i jeho sériovou výrobu, např. na Ukrajině se produkuje jako KT-12,7 a Polsko dodává kulomet označovaný WKM-B, což je zbraň upravená pro západní munici 12,7×99 mm. V nabídce ruského zbrojního průmyslu figuruje také systém Uťos-M, v podstatě věžička se dvěma kulomety určená pro montáž na námořní plavidla. V současné době však už i sami Rusové považují NSV za zastaralý a od přelomu století jej nahrazují novým kulometem KORD. Ten se celkově velmi podobá svému předchůdci (na pohled jej lze rozpoznat podle jiného tvaru úsťové brzdy), ovšem ve skutečnosti došlo k několika podstatným změnám. Závorník kulometu KORD se na rozdíl od kulometu NSV pohybuje ve svislé rovině. Typ KORD zatím zdaleka nedosahuje významu, jaký za více než čtyřicet let spolehlivé služby získal kulomet NSV, stále oprávněně pokládaný za jeden z nejlepších velkorážových kulometů všech dob.

Parametry kulometu NSV-12,7 Uťos

TTD:

Délka zbraně: 1560 mm

Hmotnost zbraně: 25 kg

Délka hlavně: 1100 mm

Hmotnost hlavně: 9 kg

Hmotnost zbraně s podstavcem 6T7: 41 kg

Hmotnost zbraně s podstavcem 6U6: 92,5 kg

Typ munice: 12,7×108 mm

Úsťová rychlost střely: 845 m/s

Kadence: 680–800 ran/min.

Efektivní dostřel na pozemní cíle: 2000 m

Efektivní dostřel na vzdušné cíle: 1500 m

Max. balistický dostřel: 6000 m

Hlavní části kulometu: hlaveň s rukojetí a tlumičem ohně, pouzdro závěru, úplný podavač, nosič závorníku se závorníkem a pístem, vratné ústrojí s tlumičem, spušťadlo, napínací ústrojí, plynová trubice, mechanická mířidla.

                                                                               Autor článku: Lukáš Visingr

                                                                 Pro Militarybox upravil: ing. Zbyněk Novotný

Poslední revize článku: 4.1.2015

Prohlášení:

Uvedené textové dílo je chráněno zákonem č. 121/2000 Sb. (Autorský zákon). Autor textového díla umožňuje jeho další využití za předpokladu dodržení principu copyleft, a to za těchto podmínek: 1. vždy uveďte jméno autora,  2. nevyužívejte ke komerčním účelům,  3. neměňte smysl uvedených informací.

Původní text:  L. Visingr

Přiložené fotografie nejsou součástí díla a platí pro ně uvedená separátní pravidla užití !!! 

Autor textových úprav a doplňků neuplatňuje žádná práva !!!