Lockheed AH-56 Cheyenne - velmi rychlý vrtulník

Vrtulníky se za války ve Vietnamu osvědčily zejména při přepravě vojáků. Brzy se však ukázala potřeba stroje, který by se specializoval na ochranný doprovod. Tuto úlohu plnily zpočátku ozbrojené stroje UH-1 Huey, avšak lepší řešení nabídl až Cheyenne - velmi zajímavý a rychlý vrtulník, který předběhl dobu.

Cheyenne byl odpovědí firmy Lockheed na požadavky vyhlášeného programu AAFSS (Advanced Aerial Fire Support System) U.S. Army z roku 1964. Jako konečný vítěz tohoto programu byl vrtulník Cheyenne vyhlášen dne 3.11.1965. Firma Lockheed dostala následně dotaci na stavbu deseti prototypů tohoto vrtulníku s tlačnou vrtulí a nosnými křídly. První protypový exemplář vzlétl 21.9.1967. Zkoušky byly natolik úspěšné, že armáda v roce 1968 objednala výrobu 375 sériových kusů AH-56A. Poslední prototypový kus byl dodán v květnu 1969. V březnu 1969 však došlo k havárii jednoho protypu a začalo se hovořit o nedostatku stability stroje při letu vysokou rychlostí. Více než technickým problémem se stabilitou, byl však vrtulník pronásledován značným nárustem ceny, která údajně dosáhla desetinásobku původní kalkulace, a to bylo za situace, kdy se země snažila nějak vymanit z války ve Vietnamu "hodně silná káva". Technické problémy a ztráta jednoho protypu se tak staly dobrým důvodem k odvolání zakázky. V roce 1972 pak následovalo definitivní zastavení vývoje. Po projektu Cheyenne firma Lockheed již nikdy nestavěla sériově žádné vrtulníky.

                                                               AH-56A při testech

                                                           (foto: U.S. Army / PD)

Vrtulník Lockheed AH-56A Cheyenne byl dvoumístný jednomotorový bitevní vrtulník se zatahovatelným podvozkem. Byl vybaven čtyřlistým hlavním nosným rotorem, nosnými křídly a čtyřlistým vyrovnávacím rotorem. Kromě rotorů měl vrtulník i tlačnou vrtuli na konci ocasu. Tento prvek mu umožňoval dosahovat rychlostí, které nebyly (a nejsou) běžné u vrtulníků. Oba rotory i tlačná vrtule byly poháněny jedním motorem Pratt & Whitney T64-GE-16 o výkonu 2554 kW. Výkon motoru byl během testů zvýšen na 2927 kW. Pro sériové vrtulníky bylo pravděpodobně počítáno s vylepšeným motorem T64-GE-716 o výkonu až 3188 kW.

                                               AH-56A při střelbě neřízenými raketami

                                                          (foto: U.S. Army / PD)

AH-56A se odlišoval od všech vrtulníků, které do té doby létaly. Členové posádky vrtulníku seděli v kokpitu s tandemovým uspořádáním - pilot vzadu, střelec-operátor vpředu. Oba disponovali výborným výhledem, umožněným bohatým prosklením kabiny s tenkými rámy. Sedačka střelce-operátora byla součástí speciální kapsle, která se mohla uvnitř kokpitu otáčet a obsahovala pozorovací, zaměřovací a dálkoměrné přístroje. 

Pevná výzbroj vrtulníku byla umístěna ve dvou věžích. V příďové věži se nacházel šestihlavňový rotační kulomet ráže 7,62 mm s maximální rychlostí palby 6000 ran/min. (rychlost bylo možno měnit - 750, 1500, 3000, 6000 ran/min.), nebo automatický granátomet ráže 40 mm s rychlostí palby 350 granátů/min. V podtrupové věži byl instalován rychlopalný kanón ráže 30 mm s rychlostí palby 450 ran/min. Podtrupová věž se mohla otáčet o 200^o na obě strany od podélné osy vrtulníku a lafetovaný kanón měl maximální náměr od +26^o do -60^o.

                                                                  příďová věž

                                                          (foto: U.S. Army / PD)

                                                                 podtrupová věž

                                                           (foto: U.S. Army / PD)

Podvěsnou výzbroj bylo možno zavěsit na šest závěsníků - čtyři pod křídly a dva pod trupem. Do sortimentu zbraní patřily protitankové řízené střely BGM-71 TOW (6 kusů ve dvou trojblocích pod křídly) a bloky neřízených raket ráže 70 mm. Místo zbraní se daly na závěsníky zavěsit přídavné palivové nádrže.

TECHNICKÁ DATA

Typ:  dvoumístný bitevní vrtulník s nosnými křídly a tlačnou vrtulí pro nasazení za každého počasí

Pohon:  turbohřídelový motor Pratt & Whitney T64-GE-16 o výkonu 2927 kW

Max. rychlost:  407 km/h

Dolet:  1400 km (při max. vzletové hmotnosti s přídavnými nádržemi)

Dostup:  7924 m

Výzbroj:  - granátomet XM129 ráže 40 mm (780 granátů),

                  nebo kulomet XM196 ráže 7,62 mm (11750 nábojů) v příďové věži

               - kanón XM140 ráže 30 mm (2010 nábojů) v podtrupové věži

               - 6 x PTŘS BGM-71 TOW

               - bloky neřízených raket ráže 70 mm

Hmotnost:  prázná 5315 kg, max. vzletová 7709 kg

Rozměry:  Průměr rotoru ..................... 15,36 m

                 Délka ................................. 18,31 m

                 Výška .................................  4,18 m

                 Plocha křídel ...................... 12,07 m²

                                                                                                  Autor:  ing. Zbyněk Novotný

Poslední revize článku: 21.11.2012