internetový armádní magazín

Lavočkin La-176 - pokořitel zvukové bariéry

12.08.2012 10:30

V březnu roku 1947 vyhlásilo vojenské letectvo SSSR zadání na vývoj nového stíhacího letounu. Nový letoun měl využívat nejnovějších poznatků z oblasti aerodynamiky a studia vysokých rychlostí provedeného sovětským institutem CAGI a být vybaven motorem s podstatně větším tahem, větší provozní spolehlivostí a technickou životností. Konstrukční kancelář Lavočkina zareagovala na letectvem vyhlášené zadání předložením návrhu svého velmi pokrokového modelu 168. Byl to vůbec první stroj Lavočkina, který opustil do té doby využívanou koncepci stupňovitého trupu a stal se představitelem nového uspořádání s motorem v zádi. Na základě výpočtů a poznatků ze zkušebního programu letounu Lavočkin La-160, bylo pro nový La-168 určeno křídlo s šípovou náběžnou hranou o velikosti šípu 37o. Práce na La-168 byly zahájeny v létě 1947.

V prosinci téhož roku se však Lavočkin z vlastní iniciativy pustil do vývoje stíhacího letounu s křídly s ještě větším úhlem šípu náběžné hrany, který dostal označení La-176. Stroj La-176 přebíral od připravovaného modelu La-168 kompletní konstrukci trupu. Byla pouze instalována nová křídla s šípovitostí 45°, vybavená trojicí aerodymických plůtků na horní straně a nové ocasní plochy, taktéž s "ostřejší" náběžnou hranou.

Letoun La-176 měl být podle konstrukční kanceláře schopen létat vyšší rychlostí než La-168, protože jeho nové křídlo mělo díky menšímu aerodynamickému odporu teoreticky umožňovat let rychlostí větší než je rychlost zvuku.

                                                         La-176 (VVS SSSR / FU)

 

Stavba prototypu modelu 176 byla zahájena v létě 1948 a dokončena v polovině září. V té době již byly známy výsledky továrních testů La-168, které ukazovaly, že se konstruktérům podařilo vytvořit velmi dobrý stíhací letoun. Zkoušky La-176 mohly tedy začít bez větších obav. První zkušební let se odehrál dne 22.9.1948. Po několika málo testech se letoun přesunul do přímořského zkušebního střediska v Saki, kde 26.12.1948 jako první letoun sovětské konstrukce překročil rychlost zvuku. Bylo toho dosaženo ve výšce 7000 m po zrychlení letounu v sestupném letu. Tah použité pohonné jednotky RD-45F (kopie britského Nene) však nepostačoval na to, aby byl letoun schopen překonat zvukovou bariéru i při běžném vodorovném letu. Proto byl v lednu 1949 do stroje vestavěn silnější motor, nový Klimov VK-1. První let La-176 s motorem VK-1 proběhl dne 25. ledna. V konfiguraci s tímto motorem proběhlo následně dalších deset testovacích letů, při kterých bylo dosaženo maximální rychlosti ve vodorovném letu M=0,99 a při mírném sestupném letu M=1,016.

Dne 3.2.1949 došlo při letu La-176 k havárii, při které byl protypový stroj zničen a zkušební pilot zahynul. Havárii zapříčinilo otevření kabiny pilota za letu.  Tato nehoda měla za následek ukončení dalších prací. Zkušenosti získané s tímto strojem se však později promítly do vývoje supersoniků La-190 La-200.

Lavočkin La-176 byl strojem s vřetenovitým trupem, šípovými křídly o úhlu šípu náběžné hrany 45o v hornoplošném uspořádání a šípovými ocasními plochami s vysoko posazenými VOP. Byl poháněn jedním proudovým motorem Klimov VK-1 s maximálním tahem 26,48 kN, který byl umístěn v zádi trupu letounu. Vstup vzduchu k motoru byl řešen pomocí sacího otvoru v přídi.

Kabina pilota se nacházela v přední části trupu, byla přetlakovaná a vybavená katapultážním sedadlem. Překryt kabiny byl tvořen pevným trojdílným štítkem a vzad odsouvatelným krytem.

Podvozek letounu byl zatahovací tříkolový - příďového typu. Přední noha byla ukotvena těsně za vstupem vzduchu a zatahovala se směrem vzad do trupu. Hlavní podvozkové nohy byly ukotvené v trupu a zatahovaly se do trupových šachet.

Výzbroj stroje La-168 tvořily dva kanóny NS-23 ráže 23 mm a jeden kanón NS-37 ráže 37 mm. Kanóny se nacházely v trupu, v prostoru za přední podvozkovou šachtou. 

               La-176 - pohled na horní stranu křídla s aerodynamickými plůtky (VVS SSSR / FU)

 

 

 

TECHNICKÁ DATA

 

Typ:  frontový stíhací letoun

Pohon:  proudový motor Klimov VK-1 s tahem 26,48 kN

Max. rychlost:  1105 km/h

Dostup:  15000 m

Dolet:  1000 km

Výzbroj:  2 x kanón ráže 23 mm (2 x 50 nábojů)

                1 x kanón ráže 37 mm (1 x 45 nábojů)

Hmotnost:  max. vzletová 4637 kg

Rozměry:  délka .............................  10,97 m

                 výška ............................... 3,7 m

                 rozpětí .............................. 8,59 m

                 plocha křídel ................... 18,26 m2


 

 

 

                                                                                           Autor článku:  ing. Zbyněk Novotný

 

 

 

 

Poslední revize článku: 7.6.2016

 

Vyhledávání

 

 

 

 

 

 

 

B O N U S