Harbin H-5 - bývalý pilíř čínského bombardovacího letectva

Kořeny vzniku čínského bombardovacího letounu Harbin H-5 lze najít v SSSR v období těsně po 2. světové válce. Na jaře roku 1947 vydal sovětský vůdce Stalin příkaz k urychlenému vývoji bombardérů taktického určení schopných nosit novou sovětskou jadernou pumu. V té době pracovala konstrukční kancelář S.V. Iljušina na vývoji letounu Il-22 - prvním sovětském bombardovacím letounu s čtyřmi proudovými motory a současně rozpracovávala úvahy nad jeho následovníkem. Letoun Il-22 vzlétl poprvé v červnu 1947, ale již v srpnu, tedy po dvou měsících zkoušek bylo jasné, že tento letoun svými výkony neoslní a pro plnění požadovaných úloh nebude vhodný. Konstrukční kancelář tedy upnula veškeré své úsilí k vývoji následníka - letounu, který dostal označení Il-28.  
Byla zvolena koncepce letounu s přímým štíhlým křídlem a šípovými ocasními plochami, která byla rozpracována za pomoci institutu CAGI. Přímé křídlo letounu bylo méně vhodné z hlediska dosahování maximálních rychlostí, ale byla mu dána přednost pro jeho jednoduchost a dobré vlastnosti při nízkých rychlostech. 

Prototyp Il-28 poprvé vzlétl 8. července 1948. Sériové letouny se dostaly k sovětskému letectvu v roce 1950 a postupně si začaly hledat cestu i do dalších zemí, včetně Čínské lidové republiky. Během padesátých let bylo do Číny dodáno několik stovek Il-28 a celá řada zařízení pro jejich údržbu a opravy. Začala být připravována i licenční výroba. V roce 1960 však, po politických neshodách, Sovětský svaz ukončil veškerou další vojenskou spolupráci s Čínou. Ukončení dodávek sovětských letounů přinutilo čínské vedení k rozhodnutí - zahájit domácí leteckou výrobu. Vzhledem k nedostatku času a zkušeností s vlastním vývojem, však nezbývalo čínským konstruktérům téměř nic jiného než sovětské vzory z velké části okopírovat.

                                 Harbin H-5 čínského vojenského letectva odhazuje bomby

                                                           (foto: china int. / FU)   

Výrobou čínské verze Il-28 byl pověřen závod v Harbinu, který měl velké zkušenosti s prováděním oprav dodaných sovětských letadel i výrobou některých náhradních dílů pro ně. V Harbinu byl jeden Il-28 rozebrán do posledního šroubku a všechny součásti, které se v Číně ještě nevyráběly byly důkladně přeměřeny a prozkoumány. Začaly být hledány a zkoušeny postupy výroby a vhodné materiály a jejich případné náhrady. Na základě již získaných zkušeností s provozem, údržbou a opravami dodaných sovětských Il-28 byly hledány i různá konstrukční zlepšení. 

Někdy v roce 1964 byla na záhladě nové čínské dokumentace zahájena stavba dvou prototypů čínského bombardéru, který následně dostal typové označení H-5 (Hong-5). Čínský letoun se od svého sovětského vzoru odlišoval vnitřní konstrukcí draku, použitím jiného ocasního střeliště a použitím řady jiných avionických systémů. Provedené změny v konstrukci draku měly zvětšit jeho odolnost a zajistit určité snížení celkové hmotnosti. Ocasní střeliště bylo naopak těžší, a bylo převzato od středního proudového bombardéru Tupolev Tu-16, který se také stal objektem čínského kopírování (výsledek je znám jako letoun H-6).

První prototyp letounu H-5 se dostal poprvé do vzduchu 25. září 1966. O jeho zkouškách nejsou známy žádné podrobnosti, ale dá se předpokládat, že proběhly bez větších problémů. Sériová výroba bombardérů Harbin H-5 byla zahájena v dubnu 1967 a probíhala asi až do roku 1984. Zdroje uvádějí, že bylo vyrobeno celkem kolem 500 strojů různých provedení. Letouny byly v menší míře vyváženy i do zahraničí, a to pod označením B-5. Drtivá většina H-5 (ve svém základním bombardovacím provedení) byla čínským letectvem vyřazena v průběhu devadesátých let.

Kromě základního provedení letounu H-5 existují verze H-5A (nosič atomové bomby), HZ-5 (fotoprůzkumný letoun), HD-5 (letoun REB), HJ-5 (cvičný letoun) a několik dalších verzí určených k různým zkouškám.

                                                          formace čínských H-5

                                                          (foto: china int. / FU)

Letoun Harbin H-5 je třímístný dvoumotorový hornoplošník, v jehož konstrukci bylo v hojné míře použito duralu. Příď stroje zabírá prosklený prostor navigátora-bombometčíka vybavený optickým bombardovacím zaměřovačem a sadou navigačních přístrojů. Za prostorem navigátora se nad přední podvozkovou šachtou nachází pilotní kabina vybavená řízením beranového typu, letovým přístrojovým vybavením a reflexním zaměřovačem pro střelbu pevným kanónem jehož místo je v levé přední části přídě. Stanoviště posledního člena osádky - střelce-radisty, je na konci trupu. Střelec-radista ovládá motoricky poháněnou střeleckou věž, která je obdobou sovětské DK-7, s dvojicí rychlopalných kanónů ráže 23 mm. Všechny tři prostory osádky jsou přetlakované a klimatizované. Prostory navigátora a pilota jsou vybaveny katapultážním sedadlem.

Střed trupu letounu zabírá pumovnice s pneumaticky ovládanými vraty. Pumovnice umožňuje alternativní zavěšení dvanácti kusů klasických bomb kalibru 100 kg, osmi 250 kg, čtyř 500 kg nebo jedné bomby 1500 kg nebo 3000 kg. V prostoru před pumovnicí se pod vypouklým krytem nachází navigační a bombardovací radiolokátor, který je pravděpodobně zdokonalenou verzí původního sovětského PSBN-M.

Křídlo letadla je vybaveno mechanizací odtokové i náběžné hrany. Ve dvou pětinách rozpětí křídla se nachází motorové gondoly ukrývající čínské proudové motory WP-5A (kopie sovětských Klimov VK-1A s mírně menším tahem) a prostor pro zatažení hlavních podvozkových noh.

                                                   letouny H-5 na ploše čínského letiště

                                                           (foto: china int. / FU)

TECHNICKÁ DATA

Typ:  taktický bombardovací letoun

Pohon:  2 x proudový motor Shenyang WP-5A o maximálním tahu 26,48 kN

Max. rychlost:  900 km/h

Dolet:  2400 km

Dostup:  12500 m

Výzbroj:  - 1 x kanón Type 23-2H ráže 23 mm (150 ks nábojů)

               - 2 x kanón Type 23-2H ráže 23 mm v dákově ovládané

                  střelecké věži (2 x 250 ks nábojů)

               - maximálně 3000 kg klasických pum

Hmotnost:  prázdná 12890 kg, max. vzletová 21200 kg

Rozměry:  délka ............................ 17,76 m

                 výška ............................  6,7 m

                 rozpětí .......................... 21,45 m

                 plocha křídel ................  60,8 m²

                                                                                             Autor:  ing. Zbyněk Novotný

Poslední revize článku:  21.11.2012