Fiat G.91Y - dvoumotorová Gina

Fiat (Aeritalia) G.91Y představuje druhou generaci populárního stroje přezdívaného "Gina". Popud na jeho vznik dalo v roce 1965 italské vojenské letectvo, které požadavalo výrazně výkonnější a modernější verzi G.91.

Konstrukční tým vedený italským konstruktérem Giuseppem Gabriellim se rozhodl zachovat původní zdařilou koncepci G.91, ale posunout ji na vyšší úroveň při zachování rozumných výrobních nákladů. I na podobě G.91Y je stále patrný americký vliv, jen se posunul od původního vzoru F-84 Sabre k F-100 Super Sabre.  

           Letounu Fiat G.91Y rozhodně nechybí italský šarm. Patrné jsou dva malé motory v zádi.

                                                   (foto: Aeronautica Militare / PD)

G.91Y se vyznačuje, na rozdíl od starších verzí dvoumotorovou koncepcí. Pro letoun byly vybrány malé americké motory General Electric J85-GE-13A o maximálním tahu po 18,2 kN, které vystřídaly původní britský motor Orpheus. Jejich zástavba si vynutila výrazné přepracování draku, které však současně umožnilo aplikaci nejnovějších aerodynamických poznatků a zesílení nosné konstrukce. Příď letounu opět obsahuje tři okénka za kterými mohou být instalovány průzkumné kamery Vinten. Pilotní kabina je oproti původnímu G.91 více zapuštěna do trupu a její vybavení je výrazně modernější, včetně integrovaného navigačního a útočného systému a katapultážního sedadla britské firmy Bartin-Baker. Většina moderního vybavení letounu měla americký, kanadský nebo britský původ, ale toto vybavení bylo vyráběno v Itálii na základě zakoupených licencí.

                                                    G.91Y při předletové přípravě

                                           (foto: Aeronautica Militare / SDASM / PD)

Pevná výzbroj stroje se ustálila na dvou francouzských kanónech DEFA 552 ráže 30 mm umístěných po stranách trupu pod pilotní kabinou. Celková hmotnost výzbroje, kterou bylo možné nosit na čtyřech závěsnících pod křídly narostla na 1800 kg. To umožnilo zavěšovat i bomby větších kalibrů.

První ze dvojice prototypů G.91Y byl letově předveden 12.12.1966. Italské letectvo objednalo výrobu 20 kusů předsériových letounů a následně 55 kusů sériových, jejichž počet byl pak snížen na 45. Dodávky byly zahájeny v létě 1968. Společnost Fiat, a následně po reorganizaci italského leteckého průmyslu společnost Aeritalia měla s G.91Y rozsáhlé exportní plány, ale k jejich realizaci nedošlo. O letoun určitou dobu projevovalo zájem Švýcarsko. To požadovalo letoun se schopnostmi rozšířenými o stíhání, a proto byla připravována speciální verze s označením G.91YS vybavená šesti závěsníky pod křídly a sortimentem výzbroje obohaceným o americké řízené protiletadlové střely AIM-9. Švýcaři však nakonec dali přednost strojům Northrop F-5E Tiger II.

Letouny G.91Y jsou schopny startovat a přistávat na méně upravených plochách. Start může být zkracován za pomoci čtveřice pomocných odhazovatelných raketových motorů, přistání může být zkracováno za pomoci stuhového brzdícího padáku. Pod křídla lze zavěsit dvě přídavné palivové nádrže.

V polovině devadesátých let byly všechny G.91Y u italského letectva nahrazeny italsko-brazilskými bitevními letouny AMX. 

                                                                    Fiat G.91Y

                                                             (foto: A. Bidini / PD)

TECHNICKÁ DATA   

Typ:  lehký bitevní letoun

Pohon:  2 x proudový motor General Electric  J85-GE-13A o max. tahu 18,2 kN

Maximální rychlost:  1140 km/h

Dostup:  12500 m

Dolet:  3500 km

Výzbroj:  2 x rychlopalný kanón DEFA 552 ráže 30 mm (2 x 125 nábojů)

               maximálně 1800 kg podvěšené výzbroje

               neřízené pumy do 500 kg,

               bloky neřízených raket ráže 70 mm (FFAR), 68 mm (SNEB) nebo 51 mm (SNIA)

Hmotnost:  prázdná 3900 kg, max. vzletová 8700 kg

Rozměry:  délka ................................... 11,67 m

                 výška .................................... 4,43 m

                 rozpětí ................................... 9,01 m

                 plocha křídel ......................... 18,13 m²

                                                                                                  Autor: ing. Zbyněk Novotný

Poslední revize článku: 4.6.2013