Epocha - ruský modul pro novou generaci bojových vozidel

Na velkolepé vojenské přehlídce v Moskvě 9. května roku 2015 se objevila řada nových typů vozidel, z nichž některá nesla dálkově ovládané bojové moduly typu nazvaného Epocha. Základní výzbroj tohoto modulu tvoří 30mm kanón 2A42, 7,62mm kulomet PKTM a řízené střely Kornet-D1. Modul je ale pojat coby univerzální, což prokazuje mj. fakt, že už vznikla i další verze, jež nese zbraň kalibru 57 mm a kromě střel Kornet-D1 má i nové rakety Bulat.

               modul Epocha první produkční modifikace pro ruská bojová vozidla nové generace (FU)                                          

Trojice platforem nové generace

Velkou většinu bojových vozidel ruské armády dosud představují typy ze studené války, popř. jejich modernizované verze. Do výzbroje by však měly začít vstupovat obrněnce úplně nových konstrukcí. Základ tohoto spektra tvoří tři univerzální podvozkové platformy, které by měly umožňovat stavbu spousty bojových či pomocných vozidel. První a nejtěžší platforma je pásová a nazývá se Armata a jde o podvozek, na kterém je umístěn zejména nový tank T-14 a dále těžké bojové vozidlo pěchoty T-15. Druhá platforma je také pásová a jmenuje se Kurganěc-25, ale na rozdíl od předchozí náleží do nižší hmotnostní kategorie (číslo v označení uvádí maximální bojovou hmotnost v tunách), takže tyto obrněnce dokážou plavat. Zatím byl postaven obrněný transportér B-10 a bojové vozidlo pěchoty B-11. A konečně třetí nová platforma má osm kol a nese označení Bumerang. Její představené aplikace zahrnují opět obrněný transportér a bojové vozidlo pěchoty, tentokrát pod označením K-16 a K-17. Všechny tři platformy představují velmi radikální posun v sovětské, resp. ruské konstrukční škole obrněných vozidel, při kterém se snižuje dosud kladený důraz na nízkou siluetu a celkově menší rozměry a výrazně zvyšuje ochrana osádky a přepravovaného výsadku. Nové obrněnce na šasi Armata, Kurganěc-25 a Bumerang jsou tedy podstatně větší a lépe chráněné, k čemuž vedle silnějšího pancíře přispívá také umístění osob výlučně v korbách, odděleně od hlavních zbraní a jejich munice. Věže, resp. bojové moduly jsou řešeny jako bezosádkové a dálkově ovládané.

Nejasnosti v označování modulů

Jestliže pomineme tank T-14, který samozřejmě nese mohutnou věž se 125mm kanónem, pak se na uvedených nových ruských obrněných vozidlech vyskytují dva typy věží, resp. bojových modulů. Obrněné transportéry B-10 a K-16 nesou věžičku 6S21 s kulometem NSVT ráže 12,7 mm, kdežto u bojových vozidel pěchoty T-15, B-11 a K-17 byl použit výkonnější bojový modul Epocha.

                                                        modul Epocha na vozidle T-15

                                       (foto: V. Kuzmin / CC BY-NC-ND / se svolením autora)

Na tomto místě je ale třeba upozornit na jednu menší nejasnost s označováním. Když se totiž před několika lety objevily první zprávy o tomto novém modulu, mluvilo se o něm spíše pod názvy Bumerang-BM či Kurganěc-BM a byl popisován jako jakési dočasné řešení, než bude (zřejmě okolo roku 2020) vyroben nový modul Epocha. U toho se počítalo s novým 45mm kanónem od KBP, který se měl vyznačovat použitím teleskopické nebo beznábojnicové munice, jenže tento projekt byl nejspíše zastaven nebo odložen a nejsou o něm k dispozice téměř žádné informace. Perspektivně se tedy u nových ruských bojových vozidel nejvíc počítá s rychlopalnými kanóny kalibru 57 mm, jak ukazuje velmi propagovaná věž AU-220M Bajkal.

                                                         modul Epocha na vozidle K-17

                                         (foto: V. Kuzmin / CC BY-NC-ND / se svolením autora)

V současnosti se tedy jméno Epocha standardně užívá pro již existující podobu modulu, která má analogickou sestavu zbraní jako věže s osádkou u starších bojových vozidel pěchoty, a sice kanón kalibru 30 mm, kulomet ráže 7,62 mm a odpalovací zařízení pro řízené střely. Celý design modulu Epocha má však přísně modulární konstrukci, která má výhledově umožnit instalování také jiných sestav zbraní.

Kanón, kulomet a řízené střely

Modul Epocha představuje produkt zbrojovky KBP (Konstruktorskoje bjuro priborostrojenija) z města Tula. Má nízko položené těžiště a jednoduché tvary, jimž dominuje ústřední těleso, ve kterém je umístěna lafeta pro dvojici koaxiálních rychlopalných zbraní. Primární výzbroj tvoří automatický kanón 2A42 ráže 30 mm, tj. vlastně stejná zbraň, kterou používá též dobře známé bojové vozidlo pěchoty BMP-2. Nejedná se tedy o modernizovanou odlehčenou úpravu 2A72, ale kanón na modulu Epocha je opatřen dokonalejší hlavní s izolačním pláštěm k dosažení větší přesnosti a menší náchylnosti na vnější vlivy. Rychlost palby je nastavitelná a dosahuje hodnoty až 800 ran za minutu. Efektivní dostřel činí až 4000 m. Kanón může být zásobován dvěma druhy munice ze dvou samostatných schránek. V modulu se převáží celkem 500 nábojů - 160 protipancéřových a 340 tříštivo-trhavo-zápalných.

                                                         modul Epocha na vozidle B-11

                                        (foto: V. Kuzmin / CC BY-NC-ND / se svolením autora)

Na lafetě se nalézá i spřažená zbraň, a sice 7,62mm kulomet PKTM (6P7K), jenž má kadenci asi 750 ran za minutu a účinný dostřel okolo 1500 m. Nábojová schránka obsahuje pás s 2000 náboji. Lafeta, na které jsou obě zbraně usazeny, má maximální náměr 70 stupňů, což dovoluje efektivní palbu i na vzdušné cíle. Konečně třetím typem zbraně na modulu Epocha jsou řízené střely Kornet-D1. Jestliže základní verze kompletu Kornet disponovala dosahem 5 tisíc metrů, u nejnovější varianty se zdvojnásobil na 10 tisíc metrů. Vzrostla také průbojnost pancíře, jež nyní činí až 1300 mm oceli. Vedle základní protitankové střely existují též střely s jinými hlavicemi, a sice tříštivo-trhavou a termobarickou.

Aktivní ochrana a bloky senzorů

Řízené střely jsou naváděny poloautomaticky s využitím laserového paprsku, jenž generuje virtuální kanál, ve kterém střely letí. Nejedná se tak o navádění na odraz laserového paprsku od cíle, tedy princip, který využívají např. americké řízené střely Hellfire. Po bocích modulu Epocha se nalézají dvě dvojice trubic se střelami. Na některých vozidlech jsou pod těmito trubicemi umístěny též čtyři menší ploché schránky hranatého tvaru (další se nacházení na zadní straně modulu). Jde o vrhače dýmových granátů, jež reprezentují prvky systému aktivní ochrany. Pokud čidla zachytí ozáření laserovým paprskem, okamžitě je spuštěna palba granátů, které obrněnec zahalí clonou dýmu, jenž nepropouští laserové paprsky a navíc limituje činnost infračervených senzorů. Posledními nápadnými prvky modulu Epocha jsou dva identické hranaté senzorové bloky. První z bloků je přímo spojený s lafetou kanónu a kulometu, je namontovaný vpravo od ní a slouží pro činnost střelce, kdežto druhý se nalézá na horní straně modulu nalevo, otáčí se samostatně a ovládá ho velitel, který má takto k dispozici panoramatický rozhled. Každý blok obsahuje televizní a infračervené kamery k pozorování a zaměřování, laserový dálkoměr a laserový naváděcí systém řízených střel. Vnitřní sestava bloků pravděpodobně není úplně stejná. Bloky nabízí osádce schopnost hunter-killer (velitel tedy předává cíl střelci, který jej ničí palbou, kdežto velitel už vyhledává další cíl) a možnost útočit i na dva cíle zároveň (tzn. pálit na jeden cíl kanonem či kulometem a na druhý navádět řízené střely). Navíc existuje možnost ovládat celý modul z místa velitele.

Nové provedení s jinou výzbrojí

Vedle bojových vozidel pěchoty T-15 Armata, B-11 Kurganěc-25 a K-17 Bumerang se modul Epocha objevil i na pokusném obrněnci Udar, jak se nazývá robotická (resp. částečně dálkově řízená a částečně autonomní) úprava bojového vozidla pěchoty BMP-3. Od počátku však byla avizována i možnost montáže modulu Epocha na starší obrněnce, což potom potvrdila výstava Armija-2017 (ARMY 2017), kde byly vystaveny mj. modely vozidel BMP-2 a BMP-3 s modifikovanou verzí modulu Epocha.

   Model vozidla BMP-3 s modulem Epocha-2. Dobře patrné je opačné uspořádání přístrojových stanic,

   které budou pravděpodobně stejného nebo podobného typu jako na modulu Bajkal, výsuvný rám

   se střelami Bulal a nové umístění kulometu.

                                        (foto: V. Kuzmin / CC BY-NC-ND / se svolením autora)

Ta zároveň prokázala, že jde o modulární konstrukci, která může hostit různé sestavy zbraní. Nová varianta modulu Epocha tak už nemá zastarávající a mnohdy kritizovaný kanón 2A42, nýbrž novou zbraň ráže 57 mm. Nejde však o stejně výkonný kanón jako ve věži Bajkal, ale o velmi zajímavou poněkud slabší zbraň LŠO-57 alias AGS-57, jež stojí v podstatě mezi kanónem a samočinným granátometem a má efektivní dostřel cca 6000 m. Inovovaný modul Epocha nese opět i čtveřici trubic s řízenými střelami Kornet-D1, kdežto novinkou je vysouvací rám, který obsahuje osm trubic pro malé řízené střely Bulat proti nepancéřovaným nebo velmi lehce pancéřovaným cílům. Změnily se také dva senzorové bloky, jež jsou navíc umístěny opačně než dříve - střelcův je tedy vlevo od lafety, zatímco velitelův nahoře vpravo. Podrobnější informace o těchto blocích však dosud zcela chybějí. Modul také počítá s jiným uložením spřaženého kulometu. Jeho místo by se mělo nacházet na levé horní straně modulu.

                                                 model vozidla BMP-2 s modulem Epocha-2

                                        (foto: V. Kuzmin / CC BY-NC-ND / se svolením autora)

        model vozidla BMP-2 s modulem Epocha-2, zadní pohled jasně ukazuje uložení osmi střel Bulat

                                      (foto: V. Kuzmin / CC BY-NC-ND / se svolením autora)

Ruská armáda si již k ověřování schopností objednala 13 kusů BMP-3 s modulem Epocha (zřejmě v této nové verzi, pro účely článku označené Epocha-2) a postupně bude přijímat do výzbroje první obrněnce na šasi Armata, Kurganěc-25 a Bumerang, od nichž se samozřejmě očekávají také exportní úspěchy. Modul Epocha i s nouzovým kanónem 2A42 rozhodně patří mezi nejlepší obdobná zařízení na světě a jeho modularita mu může otevřít velkou budoucnost.

                                                                                          Autor článku: Lukáš Visingr

                                                                            Pro Militarybox upravil: ing. Zbyněk Novotný

Prohlášení:

Uvedené textové dílo je chráněno zákonem č. 121/2000 Sb. (Autorský zákon). Autor textového díla umožňuje jeho další využití za předpokladu dodržení principu copyleft, a to za těchto podmínek: 1. vždy uveďte jméno autora,  2. nevyužívejte ke komerčním účelům,  3. neměňte smysl uvedených informací.

Původní text:  L. Visingr

Přiložené fotografie nejsou součástí díla a platí pro ně uvedená separátní pravidla užití.

Autor textových úprav a doplňků neuplatňuje žádná práva.